Již v roce 2009 došlo na pražském Andělu k precedentu v podobě vrhání vajec na představitele sociální demokracie během jejich mítinku s občany.

Hozené vejce zasáhlo v Praze i tehdejšího německého prezidenta, Joachima Gaucka, a to v listopadu 2014 na Alberotvě. Tehdy byla vejce vrhána na prezidenta Miloše Zemana.

Nedemokratické projevy s postupem času sílily: Byla rozstříhána prezidentská standarta, Martin Lang veřejně vyzýval k podřezání a upálení hlavy státu a dalších opozičních politiků, ministryně obrany České republiky pak na rozdíl od papeže Františka musela dát najevo, jak jí smrt mladé novinářky nejenže nevadí, ale jak ji Rusku přeje.

Nejnověji můžeme pozorovat znepokojivý rys narušování mítinků opozice – neváhám se použít ten výraz – bojůvkami. Jenže tyto bojůvky nejsou klasické povahy. Nestojí za nimi výtržníci s klacky. Jsou rafinovanější. Narušitelé jsou vybíráni tak, aby s nimi veřejnost sympatizovala jako s oběťmi. Příkladem je zneužitý autistický hoch, kterého matka vzala na mítink pana Babiše – a on se pokusil ukrást reproduktor. Když zasáhla policie, začalo se křičet, že „mlátí děti“.

Kristýna Horynová (KDU–ČSL) si pro změnu na verbální útok na pana Babiše přinesla malé dítě jako štít. Takové jednání je jednak nechutné – a jednak nezodpovědné. Její projev byl krajně hysterický – a měl by ji z politiky vylučovat. Řvaní a urážky do ní nepatří. A ohrožování bezpečnosti malých dětí již vůbec ne.

Soustavné narušování opozičních akcí je nepřijatelné, neboť zavání totalitními praktikami zastrašování.

Toto vše si je třeba uvědomit zejména v souvislosti s plánovanou demonstrací 3. září. Spolek Milion chvilek pro demokracii se patrně přejmenuje na Milion chvilek pro fašismus. To v případě, že by hodlal zářijovou demonstraci narušit. Nemělo by být v žádném případě povolené, aby tento spolek mohl jakkoli předem plánovanou demonstraci ohrozit. I ve fotbale platí, že slávisté nelezou na sparťanskou tribunu a nefandí tam svým – a naopak.

Třetího září není pro jakékoli akce Milionu chvilek prostor. Ten den patří opozici – a Milion chvilek to musí respektovat.

Apeluji zde na organizátory demonstrace, aby tuto situaci včas řešili. Je třeba zabránit tomu, aby na protestech došlo k jakémukoli násilí. Musí být zajištěno, že kdokoli se řádnou akci pokusí narušit, bude vykázán a zpacifikován. Současně není od věci si vzpomenout na dobrého vojáka Švejka. Konkrétně na scénu, kdy lidé včas odhalili provokatéra slovy „Lidičky, vždyť je to tajnej“.. Vždy je nezbytné s výskytem podobných provokatérů počítat – a učinit vše proto, aby byli včas identifikováni, a nemohli škodit.

Apeluji i na policisty a vojáky, aby se k protestům přidali, a to v případě, že nepokládají za svůj vzor politiky typu Rakušana či Černochové. První zmíněný je pro širokou veřejnost podezřelý, že by mohl být zapleten do kauzy Dozimetr, druhá jmenovaná se pro změnu projevila jako lidská zrůda bez kousku lidskosti, která, kdyby byla řadovým občanem, by nejspíš čelila za svůj veřejný status policejnímu vyšetřování.

Buďme pevní a vytrvalí. Neinklinujme ale k násilí, neboť přesně toto kabinet Petra Fialy s Rakušanem na resortu vnitra chce: Jakékoli demonstrace potlačit jménem boje proti výtržníkům. Těší se na to, jak demonstranty znevěrohodní a nasadí jim psí hlavu. Toto nedopusťme. Potřebujeme se stmelit a vytvořit stabilní tlak na vládu, aby pod skandály pana Rakušana a kvůli své tvrdě asociální politice byla donucena rezignovat. Chyby si nelze dovolit. Byly by totiž fatální.